Leden znamená vždycky nový začátek. Letos pro mě znamená i novou naději. Právě v lednu totiž po rekordně dlouhém jednání hluboko do noci dostala důvěru Fialova vláda. Konečně. Staly se i další věci, díky kterým můžeme být v roce 2022 o něco optimističtější. Tady jsem vám připravil jejich výběr a shrnutí minulého měsíce mýma očima nejen zpoza poslanecké lavice.
NÁVŠTĚVA PREMIÉRA FIALY V UHERSKÉM HRADIŠTI
Hádejte, které město si premiér Fiala vybral jako první pro svou pracovní návštěvu. Ano, hádáte správně: Uherské Hradiště! Byli jsme se společně podívat v uherskohradišťské věznici. Premiér mi slíbil, že uděláme všechno proto, abychom z něj udělali Národní památník obětí totalitních režimů. Vláda si to dokonce dala jako jeden z cílů do svého programového prohlášení. Černé na bílém. Příjemná změna oproti vládě předchozí, ve které se všichni řídili heslem „slibem nezarmoutíš“.
JASNĚ DANÉ PRIORITY
Během ledna jsem jednal i v Praze. Konkrétně o 3 klíčových tématech, které chci v následujících měsících a letech řešit: vyšetření Bečvy, dlouhodobá podpora a financování Slováckého divadla Ministerstvem kultury a rekonstrukce věznice. Jednal jsem s ministry i experty a z jednání si odnáším naději, že se nám na složitá témata po letech konečně podaří najít řešení. Hned, jak budu vědět více, vám dám vědět. Snad brzy, třeba na mém Facebooku.
Jasně dané priority má i vláda. Shrnula je do 30 přehledných kroků ke změně. Všechny je najdete tady.
SNAD SE KONEČNĚ DOČKÁME ROZHODNUTÍ V KAUZE ČAPÍ HNÍZDO
V lednu doporučil Imunitní výbor znovu vydat Andreje Babiše k trestnímu stíhání ve věci Čapího hnízda. Já s tím rozhodně souhlasím. Protože zákony musí platit pro všechny stejně. Padni komu padni. A nikdo by se neměl schovávat za svůj mandát.
Všichni si po těch letech zasloužíme vědět, jak to opravdu bylo.
ZASE TEN COVID…
Ano, já vím, už ho všichni máme dost. U mě to v lednu platilo dvojnásob. I přes 3 očkování dohnal i mě a dostával jsem z něj déle než týden. Můžu potvrdit, že žádná rýmička to rozhodně není. Tak dlouho mě už hlava dlouho nebolela, ale dostal jsem se z toho bez těžkého průběhu. Za to jsem vděčný. A nejvíce vděčný budu, pokud se potvrdí optimistické výhledy – ty říkají, že už v březnu bychom se mohli vrátit k normálnímu životu. Držme si pěsti, aby to tak skutečně bylo a abychom se s covidem naučili žít. Bez lockdownů a opatření ode zdi ke zdi. Po 2 letech už je na čase.